Shenzhen

V pátek jsme získali víza do Číny a hned v sobotu jsme se tam vydali. Jeli jsme objevit Shenzhen, což je speciální ekonomická zóna od roku 1980 a nachází se asi půl hodiny vlakem z centra Hong Kongu. Číňani se snažili sloučit čínský a hongkongský systém, nedokážu říct, zda se jim to podařilo.

Po přechodu hranic nás čekala zajímavá zkušenost s kapsářem. Ve stanici meta najednou někdo začal řvát a pak s u zdi vytvořil hlouček lidí. I když hlouček...bylo jich asi 50. Všichni se shlukli okolo mladíka, který evidentně někoho okradl. Začali ho mlátit a kopat a kdyby okamžitě nepřiběhli policajti, těžko říct, jak by dopadl... Každopádně nás toto první setkání s Čínou docela vyděsilo.

Další překvapení nastalo, když jsme se vydali po značce "Shopping mall". Vešli jsme do garáží, kde se nás ujal jakýsi číňan a odváděl nás k výtahům. Já byla dost vystrašená, ale kluci se tvářili, že o nic nejde, tak jsme pokračovali. Dovedl nás ke svému stánku ve zmíněném Shopping mallu, bylo to regulérní pětipatrové tržiště. Všude rámus. Všude se ozývalo: " Misí misí, fake watches, fake bags, misí misí, DVDs", hrůza. Onen číňan nám nabídl, že kousek odtamtud má skladiště, kde seženeme vše, na co si vzpomeneme. Já nikam nechtěla, ale opět se rozhodlo, že to je ta pravá Čína:D Ale podařilo se nám chlapíka přesvědčit, že nejdřív chceme najíst a tak nás odvedl do BBC Western restaurant. Po jídle jsem s překvapením zjistili, že on celou dobu (hodinu) čeká před restaurací. Tak nás ještě odvedl k bankomatu a pak následovala asi 10 minutová cesta kamsi, během které si nás předalo asi 5 lidí. Ten poslední nás vyvezl do 7. patra a pak jsme po schodech sešli do šestého. Vešli jsme do "bytu" a v tom momentě za námi zamkli. Všude podél stěn byly police plné tašek LV, Gucci, Dior atd., brýlí, hodinek... Všechno pravé čínské faky. Kamarád si vybral dvě tašky na notebook, já brýle a hodinky a Jenny brýle. Stále jsme čekali než se někdo konečně vyjádří k ceně. Asi po půl hodině neustálého odsouvání přišla číňanka a drsně začala vyjednávat. Za tašky na notebook chtěla nejdříve 550 juanů/kus. Po ostré výměně typu: " To snad ani nemůžeš vyslovit, takovouhle cenu, ty mi nabízíš jen 200? To je vtip? To je urážka. Tak teď už vážně, co je tvoje Best price? ..." Ono se to nezdá, ale nebylo to nic příjemného. No, nakonec tašky stály 300 juanů dohromady a my za dvoje brýle a hodinky zaplatily 70 juanů. Byla jsem opravdu ráda, když jsme odešli. Vrátili jsme se zpět na tržiště a začali vyjednávat tam. To už byla opravdu sranda proti předchozímu zážitku. Nakonec jsme koupili několik DVD, triček, řetízků atd. Asi šlo smlouvat víc a získat věci ještě levněji, ale nikdo z nás už na to neměl energii. Třeba příště.

Jooo- dnes jsem koukla z balkónu a přímo před barákem ( naší kolejí) seděla na zábradlí opice. Ale velká opice. Minimálně metr, když seděla. To jen tak pro zajímavost, že bydlím opravdu v jungli:D

Omlouvám se za tak dlouhé povídání, ale mám problémy napsat to krátce a výstižně.

První týden školy

Pokusím se trochu popsat, jak vypadá Campus i škola a jak to tady tak nějak chodí.

Celý areál školy i kolejí se nachází asi 15 minut autobusem od mtr (metro) nebo cca 300 Kč taxíkem od centra. Areál se skládá z min 30 výtahů, které obsluhují: akdemickou budovu (6 pater, obří), 6 studentských kolejí, asi 6 jídelen, několik budov pro učitele, personál a starší studenty a 5 patrovou knihovnu. Zároveň je tu fitness centrum, vnitřní i venkovní bazén, tělocvičny, squashové kurty, atletický ovál (nebo jak se tomu říká), supermarket, dvě banky a určitě ještě mnoho dalšího, co jsem neobjevila.

Abych se dostala z pokoje do akademické budovy musím použít 4 výtahy a 3 mosty. V systému si musím najít, kterým výtahem mám jet, abych našla svou třídu (výtahy číslo 1- 29). Zatím všechny třídy měly projektor a mnoho dalšího. Je několik různých typů tříd podle jejich účelu, žádná však nevypadá jako klasická česká třída. A musím dodat, že ve všech třídách je strašná zima (tedy na místní poměry asi).

Co se týče předmětů, tak jsem si zapsala Negotiation, kde každé úterý budeme ve dvojicích či skupinkách vyjednávat a sepisovat výsledky a ve čtvrtek potom naše jednání analyzovat. Zatím jsem velmi špatný negotiator, takže mám na čem pracovat:). Další předmět je Managerial Leadership, jedná se o klasický předmět managementu- zatím jen povídání, ale je v plánu týmově zpracovat rozhovor s nějakým Leadrem, tak uvidíme. Třetí předmět je Economics of the Movie Business a ten vypadá velmi zajímavě. Zatím ale nevím o čem konkrétně bude. Posledním předmětem je Career Management skills, který by nám měl pomoci zjistit, jakým směrem se v budoucnu vrhnout. Myslím, že bych ho potřebovala, ale možná ho vypustím, protože je v pondělí a středu a to nikdo jiný se známých školu nemá, takže bych s nimi nemohla cestovat. Ještě uvidíme. Zápisy jinak probíhaly úplně stejně, jako na VŠE, jen vypsaných časů není mnoho- většinou jen jeden až tři kurzy.

Co se týče jídla, tak je možné se stravovat v jedné z několika jídelen. Výběr je obrovský, dostanete opravdu na co si vzpomenete, včetně McDonald's. Nám se nejvíce zalíbila jídelna LG1, která je s obsluhou a systém se tak stává výrazně jednodušším. Jak jsem již psala, maso je velmi často s kostmi, takže stravování hůlkama je poměrně náročné. Snažím se fotit většinu jídel, které jím, takže je pak nějak dám dohromady a napíšu o tom více.

Co dál? Venkovní bazén je 10 pater dolů výtahem, potom 70 metrů a 10 schodů- toť vše. Je to 50 metrů a většinou tam není více než 10 lidí. Akorát voda je extrémně teplá- plavat ve 32°C není zrovna příjemné. Před první návštěvou fitka, jsme všichni povinně museli shlédnout hodinové video o používání jednotlivých strojů a poté jsme obdrželi průkazku:)

Toť asi vše k fungování místní školy a kolejí. Pokud máte jakékoli otázky, ráda je zodpovím:)

První týden

Zdravím z Hong Kongu! První 4 dny mám za sebou a musím říct, že zatím výborný. Ale abych začala od začátku:
Letěla jsem 29.8. v 19.55 poté co jsem úspěšně obhájila svou bakalářskou práci. Let byl Praha- Zurych- Hongkong a musím říct, že let s tolika turbulencemi jsem ještě nezažila. Navíc se musím přiznat, že to byl první samostatný let, takže nic moc příjemného, ale naštěstí jsem většinu prospala. V Hongkongu na letišti mě čekal můj buddik Felix se svou spolužačkou. Myslela jsem si, že podle následujícího popisu nikoho nenajdu: „budu mít černý triko, džíny, bílý conversky a jsem hubený, 180 cm vysoký s brejlema“ , ale naštěstí můj popis: „budu mít velkou červenou tašku“ zabral a s Felixem jsme se našli. Čekala nás skoro dvouhodinová cesta přes celý HK, autobusem, metrem s přestupem a pak ještě minibusem na campus. Našli jsme mojí kolej a snažili se mě ubytovat. Kamarád říkal, že při jeho cestě na Erasmus si nejvíc ulevil, když na koleji našli jeho jméno. Jenže mi to moje nemohli najít. Samozřejmě bylo na poslední stránce asi z 20. No pak úleva a seznámení se spolubydlící Jenny ze Švédska.

V pátek nás všechny čekal Orientation Day- den plný instrukcí atd. Odpoledne jsem se s Polkou Aleksandrou vydala nakoupit některé nezbytnosti a poté s bandou převážně seveřanů do Aqua Baru, který se nachází v 29. patře budovy přímo uprostřed HK. Takže úžasný výhled a výborné pití. Následně jsme se přesunuli k řece nebo spíše k Victoria Harbr a pozorovali noční HK- nádhera. Taky jsme se nechali vyfotit „profíkem“.

V sobotu byl program s buddikama. Nejdřív Stanley market, což nebylo nic moc, ale našli jsme tam takovou úplně malinkou restauraci. Noo, možná příliš silné slovo, spíš vývařovnu v garáži. Jídlo bylo ale dobrý i když zvláštní. Pak následoval Victoria Peak- náááádhera. K tomu se nedá říct nic moc jiného- prostě Hongkong z ptačí perspektivy. Po večeři v McDonald´s jsme se vydali do barového distriktu a navštívili několik různých barů. Alkohol je tu neuvěřitelně drahej- asi 90 HK dolarů za koktejl, což je asi 250 Kč. No každopádně na kolej jsme s obrovským překvapením dorazily v 6 ráno, což mělo za následek spánek do půl druhé následujícího dne.

Neděle byla úžasná- celý den absolutní pohodička, konečně jsem si zařídila internet na pokoj a postahovala všechny fotky. Jinak jsem nic jiného nedělala- prostě poslední den prázdninJ. Akorát jsme byli na večeři v jídelně a já si dala Chicken Curry with rice- asi 80 Kč, ale bohužel mi to jídlo vůbec nechutnalo. Tady kuřecí není to, co my si pod tím představíme v česko- čínské restauraci. Tady je kuřecí i s kostmi i kůží.

V pondělí byl první den školy. Neměla jsem žádný předmět, takže jen další vyřizování a pak výlet s Jenny do Ikei přes půl HK, abychom si zpříjemnily pobyt v našem pokojíčku. Na večer jsme opět vyrazili do města a zhlédli Hongkong Light show, do které je zapojeno asi 25 budov a je to velmi působivé a dokonce i s hudbou. Následně jsme doploužili na tzv. Nightmarket, kde jsme i večeřeli. Já prvně v životě zkusila shrim (já nevim,jak je to česky), ale bylo to výborné. Také jsem ochutnala kachní jazýček (nic moc). Nu a pak trocha shoppingu. Proslavené „original chinese fake“. Nevěřila jsem, ale tu fakové hodinky tu stojí 20 HK dolarů (55 Kč?) :D
Zítra mě čekají první vyučovací hodiny, takže čekejte další zprávy!:)

Zbytek fotek průběžně přidávám na http://www.juditka.rajce.net/